Je doloženo, že v našich klimatických podmínkách lze využitím tepelné akumulace budov zajistit až 15% úsporu tepla na vytápění oproti budovám bez tepelné akumulace. Při vnitřním zateplení lehká tepelná izolace odcloní hmotné vrstvy původního pláště, které měly vyšší tepelně akumulační schopnost. Místnosti pak rychleji a více vychladnou po přerušení dodávky tepla (což je nevýhoda), avšak lze je rychleji vyhřát (což je výhoda, zejména pro občasně užívané objekty). V přechodných obdobích nelze využít sluneční zisky. To způsobuje prodloužení otopného období nebo tepelnou nepohodu při jednotném zahájení otopného období. V ledním období má nižší tepelná akumulace konstrukcí v místnosti za následek rychlejší přehřívání vnitřního prostoru, a tím tepelnou nepohodu. Snaha o následné odstranění tohoto jevu vede k používání energeticky i finančně náročné klimatizace, která by jinak u rozumně řešených staveb nebyla v našich klimatických podmínkách nutná. Při vnějším zateplení se tepelně akumulační schopnost obvodové konstrukce prakticky nemění: takto zateplené stavby lze běžně provozovat s tepelnou pohodou i v letním období.